Klub ridgebacků

Ridgeback je označení pro plemeno psa, které se vyznačuje typickým znakem ve formě proužku srsti na zádech, která roste do protisměru.Existují dvě plemena ridgebacků podobná svým vzhledem, ale naprosto rozdílná svými charakterovými vlastnostmi.

Rhodézský ridgeback

Rhodézský ridgeback byl v minulosti využíván jako lovecký pes, který ve skupinách o třech až čtyřech členech stopoval zvěř, převážně lvy a ty potom držel na místě než se přiblížil i lovec.Proto se mu přezdívalo lví pes.Povaha tohoto psa je velmi temperamentní, důstojná a inteligentní.K cizím lidem se chvá velmi nedůvěřivě.Rhodézský ridgeback je silný a obratný pes s osvaleným tělem i končetinami a krátkou, hustou a hebkou srstí.Rhodéský ridgeback se průměrně dožívá dvanácti let a jelikož se jedná o sportovní plemeno tak je třeba, aby měl dostatek pohybu.Výživa je hodně individuální a záleží na fyzické zátěži každého jedince, veskrze vždy by se ale mělo jednat o kvalitní a vyváženou stravu.Rhodéský ridgeback potřebuje velmi důslednou výchovu a za to se svému pánovi i jeho rodině odvděčí velkou věrností.

Thajský ridgeback

Thajský ridgeback je plemeno pocházející z Thajska kde byl také hojně využíván k lovu, hlídání obydlí nebo jako tažné zvíře.Thajský ridgeback je velmi staré plemeno, které se zachovalo ve své nezměněné podobě více než čtyři sta let.Je tomu tak díky velké izolovanosti Thajska a špatných dopravních spojení s okolními státy, díky čemuž měli tito psi méně šancí se skřížit s jiným plemenem.Vzhledově se jedná o středně velkého svalnatého psa s krátkou srstí.I u něj je typickým znakem, že na uzkém proužku na jeho zádech roste srst obráceně než na zbytku těla.Délka těla je jen o něco málo větší než kohoutková výška.Srst je krátká, hustá a hladká.Jde o velmi vytrvalého a aktivního psa.Je velmi dobrý skokan a potřebuje mnoho pohybu.Stejně jako miluje pohyb, miluje i spánek.Je to velmi oddaný rodinný pes věrný svému pánovi i jeho rodinným příslušníkům.K cizím lidem je ale nedůvěřivý.

Rhodéský ridgeback je psí plemeno původem z Afriky.Tam se uplatňoval jako hlídač obydlí a také byl používán jako skupinový lovecký pes.Byl používán ve tří až čtyřčlenných skupinách ke štvaní a nahánění zvěře jako jsou antilopy nebo dokonce lvi.Jeho úkolem nebylo zvíře zabít, ale zastavit a zabavit dokud se nepriblížil lovec.Menší zvířata však dokázali tito psi zabít i bez pomoci člověka.Tento pes je velmi temperamentní a věrný.Jelikož tohle plemeno potřebuje ráznou výchovu, není doporučeno pro chovatele začátečníky.Své jméno dostal podle proužku srsti na zádech, která roste do protisměru(tzv. ridge).

Původ Rhodéského ridgebacka spadá do oblasti Afriky, kde byl již v sedmnáctém století na uzemí jižní Rhodesie popisován pes, jemuž rostl na zádech proužek srsti obráceně.Kromě již zmíněného loveckého využití byl tento pes také jakýmsi rodinným společníkem.V pozdějších dobách byl Rhodéský ridgeback často křížen s jinými plemeny dováženými s evropy.Díky tomu se jeho vlastnosti stále zlepšovaly a i pruh obrácené srsti mu zůstal.Díky jejich výborným stopařským kvalitám a schopnosti zadržet lva dokud se neobjevil lovec se jim přezdívalo lví psi.Tito psi bývají přátelské povahy a jsou rádi ve společnosti člověka.Je však nutno je pevně vychovávat.K vlastní rodině je velmi milý a věrný, avšak k cizím lidem se chová velmi nedůvěřivě.Dnes se již k lovu nepoužívá, je však výborný hlídač, který štěká jen když se opravdu něco děje.Pokud se během svého dospívání setká s jinými domácími mazlíčky, tak je jejich pozdější soužití bezproblémové.

Rhodéský ridgeback je vysoký 60 až 70 cm a váží okolo 30 až 38 kilogramů.Typickým znakem je potom proužek srsti na zádech, rostoucí obráceně.Ta začíná růst zhruba mezi lopatkami a končí na bedrech.Lebka Rhodéského ridgebacka je dlouhá a pochá.Oči jsou kulaté, hnědé barvy s černými okraji víček.Uši jsou větší a vysoko posazené.Ridgeback má silné a svalnaté tělo i končetiny.Srst má krátkou, hustou a hladkou.Její barva se pohybuje v různých pískových odstínech.

Thajský ridgeback je plemeno původem z Thajska, jehož původ je dodnes opředen tajemstvím.Jsou dvě teorie ohledně původu Thajských ridgebacků a ty říkají, že tito psi byli do Thajska dovezeni buď mořeplavci z Jihovýchodní Asie nebo obchodníky s otroky z Afriky.I když je však původ Thajských ridgebacků nejasný, tak je nade vší pochybnost jisté, že se jedná o jedno z nejstarších psích plemen na světě.S jistotou se ví, že je tohle plemeno staré alespoň 400 let.

Tohle plemeno bylo v Thajsku chováno jako hlídač, který dával pozor na dům když byla rodina pracovat na poli.Také se velmi hodil jeho lovecký talent, protože lovil veškeré škůdce jako jsou krysy a hadi.Kromě toho se používal i k normálnímu lovu drobné zvěře jako jsou králící, ale ve skupině dokázali tito psi ulovit i kance nebo vysokou.Rhodéský ridgeback byl vychován aby svou kořist hnal zpět k lovcům, ale thajský ridgeback zvíře okamžitě usmrtil.v roce 1975 bylo plemeno Thajského Ridgebacka uznáno i do standardu FCI.

Thajský ridgeback je velmi čistotný pes.Díky tomu, že se stejně jako kočkovité šelmy čistí olizováním, tak postrádá i jakýkoliv typicky psí pach.O svou srst pečuje pravidelně každý den a čistí se všude kam dosáhne.Čistí si tedy packy, drápky,uši i hlavu.Srst Thajského ridgebacka nepotřebuje údržbu.Stačí když psa otřeme navlhčeným ručníkem nebo ho osprchujeme vlažnou vodou.Jedinou partií na kterou se musíme zaměřit jsou uši, které je potřeba kvůli jejich velikosti pravidelně čistit.Pokud pes líná, použijeme na něj gumový kartáč.

Thajský ridgeback dokáže na rozdíl od mnoha vyšlechtěných plemen efektivněji zpracovávat potravu a v ní obsažené vitámíny a proto nepotřebuje tolik bílkovinové potravy jako jiné druhy a je tedy relativně skromný co se potravy týče.I přesto bychom mu ale měli hlavně v době růstu dopřát kvalitní výživu.Thajský ridgeback také netrpí žádnými vážnějšími nemocemi.Díky tomu že pochází z tropických oblastí, tak má rád sluníčko a vyšší teploty.Nemá rád vodu a pokud může , pak se jí vyhne.Díky jeho krátké srsti špatně snáší zimu a proto je třeba aby měl hodně pohybu.

S výcvikem psa začínáme prakticky ve chvíli kdy si přinášíme štěně od chovatele.Již tehdy musíme vytvořit kvalitní kontakt mezi člověkem a psem.Je vhodné mít několik prvních dní volno a celé dny se věnovat jen štěněti.V budoucnu se to bohatě vyplatí jeho oddaností k vám.Psa často oslovujeme jeho jménem a taktéž ho chválíme když se mu něco povede, občas můžeme použít i pamlsek.Jméno pejska bychom neměli alespoň ze začátku skloňovat či zdrobnňovat.Aby se štěně zdravě vyvíjelo, je třeba chodit na dostatečně dlouhé procházky.Pes by při nich měl mít volnost a neměl by být pokud možno připoután na vodítko.Ze začátku je vhodné se psem chodit na procházky jen do blízkého okolí našeho bydliště.Ideální jsou místa kde nechodí moc lidí a pes má tak klid.

Mezi nejdůležitější povely patří povel pro přivolání psa k pánovi.Je velmi vhodné se na tento povel soustředit a vyvarovat se tak několika začátečnických chyb.S nácvikem přivolání je třeba začít jak jen to bude možné, ideálně ihned po tom kdy si pes zvykne na své jméno.K přivolávání používáme povel „ke mně“ a nikoliv oblíbené „pocem“ a podobně.Ze začátku tento povel nebude psovi nic říkat, ale postupně si na něj zvykne a bude dobře reagovat.Jakmile pes přijde k pánovi, je vhodné ho pochválit a případně dát pamlsek.Poté psovi ihned dáme volno.Ze začátku tento povel cvičíme několikrát denně a vždy v situaci, kdy psovi nic nebrání v přiběhnutí.Hlavně zezačátku je zbytečné psa volat pokud se objeví jiný pes.Protože ještě není přivolávací povel pro psa zažitý, není to pro něj silnější podmět než je jiný pes.Pokud pes náš povel neposlechne, jednoduše se od něj začneme vzdalovat a pes by sám měl přiběhnout zpět k pánovi.I tak jej ale musíme pochválit, stejně jako kdyby poslechl.

Dalším nezbytným povelej je povel „fuj“, který používáme když se nám nelibí co pes právě dělá a nebo ho chceme pokárat.Dále je to povel „nesmíš“, který použijeme zase v případě že si nepřejeme aby pes provedl nějakou činnost kterou normálně smí dělat, ale teď se to nehodí.

Výchova štěnátka začíná již ve chvíli kdy si ho přinesete domů.Je velmi vhodné si štěnátko přinést již v ranních hodinách, protože tak bude mít celý den, aby si zvyklo na nové prostředí a pachy.Taktéž bude mít potřebný čas k prozkoumání svého okolí.Může trvat i několik dní než si štěně zcela zvykle na svůj nový domov a nové lidi.Je velmi vhodné, aby mělo štěně v košíku dečku s pachem své matky a sourozenců.Štěňátko se nebude tolik bát a i noci budou klidnější.Jak pro štěnátko, tak i pro vás.výchova štěněte se během prvního týdne soustředuje na nacvik čistotnosti a nauce základních pravidel.V průběhu tohoto týdne vyžaduje štěnátko velké množství pozornosti a je třeba s tím počítat.Také bude štěnátko vyžadovat mnoho nerušeného odpočinku.Ve chvílích kdy je vzhůru ale musíte být bdělí i vy, protože nikdy nevíte co vaše štěnátko provede.

V období od osmého do šestnáctého týdne jeho života se utvářejí předpoklady pro další úspěšnou výchovu vašeho štěnátka a proto je důležité aby byla výchova v tomto období velmi důsledná.Musí být zavedena neměnná pravidla chování, zřetelné hlasové povely pro všechny činnosti a vymezena pozice štěnete ve „smečce“ ostatních lidí a zvířat.Čím více se štěněti a následně mladému pejskovi věnujeme, tím k nám více přilne.Často pejska hladíme po hlavě, po hřbetě, za ušima nebo na ocásku.Hlazení musí být pejskovi příjemné, v žádném případě ho nesmí bolet.Kdykoliv pes podá uspokojivý výkon, tak jej pochválíme.Také jej odměňujeme rúznými pamlsky.Těmi však na rozdíl od pochval šetříme.

Štěnátko berte hned po probuzení na procházku aby se vyvenčilo.Také s ním chodtě po každém jídle a když pozorujete že je neklidné.Po vykonané potřebě nezapomente štěnátko opět pochválit.Pokud udělá štěnátko v bytě loužičku, rozhodně ho fyzicky netrestejte ale okřikněte ho povelem fuj.Ten musí následovat ihned po činu, jinak se míjí účinkem a spíše štěněti škodí.Vyneste štěně ven a nechte ho vyvenčit.Následně ho znovu pochvalte.Nenoste však štěne stále na jedno a to samé místo, ale vyberte několik různých míst.Jinak by totiž nabylo dojmu, že jinde čůrat nemůže.

Informace o společnosti:

Zabýváme se chovem psů: Border kolie, Čivava. 1996, vybavené cvičiště, trenéři 9-20 hodin. Kurzy pro majitele: výcvik psů, výchova psů, agility, obrany. Specializujeme se na poslušnost rodinných psů, kurzy pro štěňata. Soukromá psí škola od r.

Webové stránky(www): http://www.psiskola.cz
E-mail(mail): ambra@iol.cz
Adresa: Vodácká , 170 00, Praha

Kontaky/Pobočky

Mobil : +420 602 368 265

Aktuální informace najdete na uvedených stránkách, emailu, nebo na telefoním čísle.